Daniel Ellsberg
| Daniel Ellsberg | |
|---|---|
.jpg) Daniel Ellsberg (25. srpna 2020) | |
| Narození | 7. dubna 1931 Chicago |
| Úmrtí | 16. června 2023 (ve věku 92 let) Kensington |
| Příčina úmrtí | rakovina slinivky |
| Alma mater | Harvardova univerzita Harvardova kolej Cranbroocká vzdělávací komunita Cranbrook Schools |
| Povolání | důstojník, ekonom, spisovatel, mírový aktivista, whistleblower, intelligence analyst, politický aktivista, voják z povolání a publicista |
| Zaměstnavatel | RAND Corporation |
| Ocenění | Gándhího mírová cena (1976) Cena whistleblowerů (2003) Americká knižní cena (2003) Cena Norwina S. Yoffieho za kariérní úspěch (2004) Cena za správný život (2006) … více na Wikidatech |
| Choť | Carol Cummings (1952–1965) Patricia Marxová Ellsbergová (1970–2023) |
| Děti | Robert Ellsberg Mary Ellsberg Michael Ellsberg |
| Web | www |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Daniel Ellsberg (7. dubna 1931, Chicago, Illinois, USA – 16. června 2023, Kensington, Kalifornie[1][2][3][4][5]) byl americký aktivista a vojenský analytik americké armády.
Život
[editovat | editovat zdroj]Narodil se v Chicagu do židovské rodiny. Vystudoval Harvardovu a Cambridgeskou universitu.
Ve 28 letech jej přijala korporace RAND Corporation. V roce 1961 postuloval Ellsbergův paradox (konstrukt v teorii rozhodování), v témže roce krátce navštívil také Jižní Vietnam. V dalších letech se stal expertem na nukleární strategii a jedním z předních plánovačů studené války. Působil i v soukromém sektoru. Dne 4. srpna 1964 začal pracovat v Pentagonu pod Robertem McNamarou. Jeho úkolem bylo shromažďovat a analyzovat data o vojenském působení americké armády v zahraničí (zejména ve válce ve Vietnamu) a poskytovat zprávy pro generalitu i prezidenta.
V roce 1967 byl zařazen do tajného projektu Montauk, analyzujícího předchozí válečné konflikty, tehdejší strategická a taktická rozhodnutí i komunikaci vlády s občany v relaci k probíhající vietnamské válce.
Okolo roku 1968–1969 dospěl k rozhodnutí dostat tyto materiály (později známé jako The Pentagon Papers) před americkou veřejnost, což se mu během následujících dvou let s pomocí dalších lidí podařilo. V roce 1971 na něj dopadlo soudní stíhání podle „špionážního zákona“ (Espionage Act of 1917) s navrhovaným trestem 115 let a osobním zájmem prezidenta Richarda Nixona jej zničit. Kvůli procesním chybám a nezákonnému shromažďování důkazů byl v roce 1973 zproštěn viny a naopak Nixon za konspirace proti němu zaplatil v aféře Watergate.
Po kariéře v Pentagonu se pro americkou společnost postupně stal archetypem whistleblowera, nepřestal v aktivismu proti pozdějším válečným konfliktům a napsal několik knih o své práci a svých postojích.
Ocenění
[editovat | editovat zdroj]V roce 2006 získal cenu Right Livelihood Award.
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku Daniel Ellsberg na francouzské Wikipedii.
- ↑ SMITH, Harrison; SULLIVAN, Patricia. Daniel Ellsberg, who leaked the Pentagon Papers, dies at 92 [online]. June 16, 2023. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne June 16, 2023.
- ↑ PENGELLY, Martin. Daniel Ellsberg, Pentagon Papers whistleblower, dies aged 92 [online]. June 16, 2023. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne June 16, 2023.
- ↑ MILLWARD, David. Pentagon Papers whistleblower Daniel Ellsberg dies aged 92 [online]. June 16, 2023. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne June 16, 2023.
- ↑ Daniel Ellsberg, Pentagon Papers whistleblower, dies aged 92 [online]. June 16, 2023. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne June 16, 2023.
- ↑ SHEERIN, Jude; DRENON, Brandon. Daniel Ellsberg: Pentagon Papers whistleblower dies aged 92 [online]. June 16, 2023. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne June 16, 2023.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Daniel Ellsberg na Wikimedia Commons
